Titanic

Titanic, osobní parník patřící společnosti White Star Line, jehož ztroskotání v noci ze 14. na 15.4.1912 je jednou z nejznámějších námořních katastrof.

Zrod Titanicu sahá do roku 1907, kdy vedení společnosti White Star Line rozhodlo o stavbě tří lodí - Olympic, Titanic a Gigantic, které smetou konkurenci z povrchu moří.

Titanic a Olympic
Lodě Titanic (vpravo) a Olympic v Belfastu

Místem zrodu Titanicu byl dok loděnice firmy Harland & Wolff, v Belfastu, kde byl 31.3.1909 položen kýl budoucí lodi, spuštěn na vodu byl Titanic dne 31.5.1911 a po dokončení prošel 2.4.1912 úspěšně zkouškami prováděnými úředníky ministerstva obchodu. Poté vyplul Titanic na několikahodinovou plavbu Irským mořem, při níž byla vyzkoušena funkčnost jeho přístrojů a zařízení.

Několik dní poté, 10.4. vyplul Titanic na svou první pravidelnou plavbu na lince Southampton - New York s 1300 cestujícími a 900 členy posádky pod vedením kapitána E.J.Smitha na palubě. Jedním z cestujících byl i generální ředitel společnosti White Star Line Joseph Bruce Ismay. Situaci před vyplutím zkomplikovala stávka horníků a nedostatek uhlí v jejím důsledku. Společnost White Star Line situaci vyřešila zrušením plaveb svých parníků Oceanic a Adriatic a přemístěním jejich zásoby uhlí do bunkrů Titanicu. V důsledku zrušení plavby těchto ledí použilo mnoho jejich pasažérů k cestě přes Atlantik parník Titanic. Vyplutí Titanicu provázela nepříjemná událost, při níž téměř došlo ke kolizi s parníkem New York. Při proplouvání Titanicu v jeho blízkosti způsobila obrovská síla jeho tupu zpřetrhání lan, kterými byl New York uvázán k molu a parník se začal zádí nebezpečně přibližovat k trupu proplouvajícího Titanicu, který ho minul o několik desítek centimetrů.

Titanic a New York
Titanic se téměř srazil s parníkem New York, remorkér se snaží New York odtáhnout

Poté loď vyplula z přístavu Southampton a vplula podél pobřeží ostrova Wight do vod kanálu La Manche. V této době došlo k další událost, která měla vliv na další osud Titanicu. Námořník George Symons zjistil, že ve vybavení pozorovacího stanoviště na předním stožáru chybí dalekohledy. Oznánil tuto skutečnost svým nadřízeným, přesto však nebyla zjednána náprava.

Na moři poblíž francouzského přístavu Cherbourg se Titanic setkal se zásobovacími loděmi společnosti White Star Line Nomadic a Traffic, které přivezly další cestující a vaky s poštou. Poté pokračovala plavba Titanicu kolem Cornwallského poloostrova k pobřeží Irska, kde v přístavu Queenstown, kde nalodil další poštu a pasažéry. V této chvíli se na palubě Titanicu nacházelo 2 201 osob.

Titanic vyplouvá z Queenstownu
Titanic vyplouvá z Queenstownu na svou první a poslední plavbu

Poté se Titanic vydal na plavbu podél jižního pobřeží Irska na Atlantik směrem do New Yorku. Kapitán Smith i generální ředitel doufali, že Titanic na své panenské cestě přes Atlantik dosáhne rekordního času a získá modrou stuhu. V průběhu plavby dorazilo na Titanic několik vzkazů od lodí plujících v blízkosti Velkých Newfoundlandských lavic upozorňujících na výskyt velkého množství plovoucích ledovců. Trasa Titanicu však dle výpočtů vedla jižněji. V neděli 14. dubna situace vyhlížela podstatně vážněji. Již v devět hodin ráno přišla depeše od Cunardovy lodi Caronia: "Kapitánovi Titaniku. Parníky směřující na západ hlásí 12. dubna velké i malé ledové hory a ledové pole v oblasti 42 stupňů severní šířky a 49 až 51 stupňů západní délky. S pozdravem Baar." V době, kdy toto varování přišlo, pozice Titaniku byla 43 stupně 35 minut severní šířky a 43 stupně 50 minut západní délky.

Blížila se třiadvacátá hodina, když hlídka na "vraním hnízdě" zpozorovala mlžný opar, do kterého Titanic po chvíli vplul. Mlha znamenala podstatné snížení možnosti zpozorovat včas ledovec plující v dráze lodi. Ve 23 hodin 39minut zahlédla hlídka před sebou na temné hladině oceánu stín. "Před námi je led."Hlídka oznámila výskyt ledu v dráze Titanicu na můstek prvnímu důstojníkovi Murdochovi, který měl v té době službu. Murdoch okamžitě vydal příkaz pro kormidelníka: "Docela vpravo!" a signalizoval do strojovny příkaz: "Plnou silou zpět!" Parník narazil na kru pravým bokem přídě a ta rozervala jeho trup těsně nad dvojitým dnem v délce 100 metrů, což znamenalo, že bylo proraženo prvních 6 vodotěsných komor. Protože přepážky nebyly vodotěsně napojeny na paluby, bylo jasné, co se stane - ztěžklá příď se bude nořit do vody, až se přední komory zaplní a ponoří natolik, že se voda přelije přes hranu vodotěsné přepážky číslo 6 do sedmé komory. A pak do osmé, deváté... V 00:05 vydal kapitán lodi rozkaz spustit záchranné čluny a o deset minut později vyslal radista Phillips do éteru první signál CQD, který byl zachycen na lodi Carpathia, která vyplula Titanicu na pomoc. Asi 10 mil od Titaniku, se nacházela neznámá loď, která patrně stála přes noc v ledovém poli. Nezareagovala však na signály. Spouštění záchranných člunů se na Titaniku neobešlo bez potíží - kromě několika technických problémů, které se nakonec podařilo překonat, byly navíc spouštěny na hladinu ne zcela naplněné. Předpokládalo se, že budou doplněny ženami z nižších palub, nebo že po potopení lodi sesbírají část trosečníků, ale první naděje se nenaplnila a kapitánův rozkaz zůstat poblíž lodi čluny ignorovaly pro obavu z víru. Pro nedostatek času, výcviku posádky a zvyšující se náklon lodi se nepodařilo včas spustit skládací čluny. Zachránilo se tak 706 cestujících a členů posádky.

Ve 2:20 hod. zmizel Titanic v hlubinách. Na hladině plavaly různé trosky, mezi mimiž bojovali o život stovky mužů, žen a dětí. Byl to marný boj, jak minuty ubíhaly, všichni tito nešťastníci pomalu ztráceli v mrazivé vodě síly, ledový chlad prostupoval jejich těla a jeden za druhým umírali. Když ve čtyři hodiny připlula na místo potopení Titanicu Carpathia byli již všichni z 1500 lidí, na které se nedostalo místo v záchranných člunech mrtvi.

© 2007